Chci

8. května 2015 v 11:49 | Džofry |  Poezie, povídky
Nepoznávám už ani
svůj vlastní hlas
a připadám si trochu jako schizofrenička
když střídám rody
masky
tváře
každodenní divadelní představení

nikdy jsem nechtěla být herečkou
snažím se jen neztratit i svůj charakter
při každé z těch bezesných nocí
kdy mám pocit, že mi rozskočí hlava
chci křičet
psát
šaty, které si můžu obléct bez divných pohledů
milovat
obejmout
být milována
pohladit
jen si povídat
společně mlčet
dívat se na hvězdy
těšit se z přítomnosti
zavřít oči
chytit se za ruce
stoupat
výš
a výš
ze dna na hladinu
umět psát poezii
těšit se z maličkostí
nepřipadat si sama
jen se usmívat
a být.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hifi Hifi | Web | 9. května 2015 v 19:41 | Reagovat

Miluju tě, moje. Držím ti palce a hrozně moc ti věřím.

2 Klárka Klárka | 11. května 2015 v 9:30 | Reagovat

[1]: yaay, taky tě miluju. :3 a děkuju. taky bych si měla začít věřit, ale někdy to prostě nejde.

3 Raven Raven | 27. května 2015 v 20:51 | Reagovat

Tohle je krásné a hrozně smutné a já bych si, možná vice než cokoli, přála moci nějak pomoct.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama