Zdánlivě nezávislí

27. dubna 2015 v 21:59 | Klárka |  Poezie, povídky
Hello. ^_^ Jsem teď na tři dny sama doma, takže si užívám ten nezvyklý klid, sedím s notebookem u krbu, píšu, piju víno a odpočívám. :) Jen asi rozsvítím všechno, co půjde a přinesu si s sebou kočičku do postele, ať se tolik nebojím. Sice mě nikdo neruší, ale sama v domě si taky nepřipadám úplně nejlíp, zvlášť v noci. :) :D Ještě musím dodělat protokol do fyziky, mám hlad a chtěla jsem se zkusit pořádně nalíčit, když mám konečně přiležitost, takže se loučím.

Popsanými listy sníme o lepším světě
a naivně si myslíme, že
boříme zdi pouhou
snahou o umění
(a ty padají jen v naších myslích)
předstíráme nebojácnost
uzavíráme se originalitou
zdánlivě nezávislí
a přitom se stáváme
závisle submisivní
protože jen na chvíli sloužit
někomu jinému než sami sobě nás dělá šťastné
fyzická bolest
spojení agónie a extáze
zbavuje myšlenek
projasňuje vědomí
hledáme věci, které dávají smysl
abychom neztratili ten náš.

Nacházíme zdání pravdy ve víně
odhodlání ve splynutí s tmou
útěchu v náručích vymyšlených Bohů
spontánně trháme kusy plátna z obrazů
a po chvíli je skládáme zpátky
přesvědčeni
že zachováme stav věcí
bojíme se změny
a zároveň si stěžujeme
doufáme v lepší přítomnost

Jako kapky deště
necháváme se unášet větrem
lhostejně padáme, bez náznaku vzdoru
tříštíme se o zem
bez zájmu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 5. května 2015 v 16:58 | Reagovat

Pravdivá myšlenka, moc se mi líbí, jak píšeš. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama