Vymýšlení nadpisů mi nikdy nešlo.

24. dubna 2015 v 0:31 | Klárka |  Deníček
Zdravím. :) Nějak nemůžu usnout, takže píšu sem. Vážně netuším, čím by to mohlo být. Možná tím černým čajem, který jsem si dala asi před hodinou, ale to je jen odhad. :D Mám dneska nějaký divný den, ráno jsem měla mít školu na 10, ale ujel mi autobus, který odjel o pár minut dřív, než měl a jít do školy na 3 hodiny, které byly kvůli příjmačkám suplované, vážně nemělo smysl, takže jsem zůstala doma. Sice jsem musela pomáhat na zahradě, ale dalo se to přežít. :) :D Ale ve škole bych si mohla aspoň číst. -.- :D Potom jsem hrála s Raven League of Legends, kde jsme to trošičkuu kazily, ale bylo to fajn. :) A tak nějak jsem celý den počítala s tím, že večer budu psát, ale když jsem potom chtěla něco napsat, tak to prostě nešlo. -.- Štve mě to, strašně. Respektive, spíš jsem zoufalá, protože mám nápadů a inspirace spoustu, ale prostě to dneska nejde. Napsala jsem sice jednu báseň, ale za moc nestojí a nemám z ní ten správný pocit, kdy vím, že to má nějakou myšlenku, poselství nebo je to pro mě něčím významné a mám radost jen z toho, že jsem to napsala. :) ^^

Připadám si poslední dobou strašně nestálá. V jednu chvíli jsem naprosto šťastná a za pár minut se skoro hroutím. Není to nic neobvyklého, ale už nějakou dobu se mi tohle nedělo a celkem jsem se bez podobných nálad obešla. Ale pořád lepší tohle, než apatie, do které jsem dřív měla tendence upadat. Bála jsem se citů k lidem, svěřovat se, na nic si nehrát a udržovala jsem si skoro vždycky odstup. Sice s tím mám pořád problémy, ale snažím se to překonávat. ^^ Ale stejně mám pocit, že téměř tři roky takhle asi nevydržím. Musím uznat, že transsexualita mi přinesla i pár pozitivních věcí, jako třeba jistou formu nadhledu, kdy se na věci dokážu dívat prakticky z perspektiv obou pohlaví, což může být užitečné a hlavně jsem se naučila být hodně, hodně tolerantní, protože nebýt by ode mě bylo neskutečně pokrytecké. Masochistická bisexuální transsexuálka, už jen to zní až směšně. No, ono to s tou sexuální orientací bude ještě složitější, protože je mi jak pohlaví, tak genderová identita úplně ukradená, důležitý je pro mě charakter. Pansexualita? Nebo jsem jen zmatená. Před pár lety jsem byla až posedlá originalitou, strašně jsem chtěla vyčnívat z davu, být jiná a dá se říct, že se mi to splnilo. Jen už po tom tolik netoužím, ale bohužel s tím nic neudělám. :D Když už se na to snažím dívat z pozitivního hlediska, tak ještě možná můžu zmínit to, že mám nějaký cíl, něco, čeho chci dosáhnout a dává mi to smysl. Rozhodně vím co chci, ale zároveň je pro mě přeměna priotou, která odsunula do pozadí vše ostatní. Láska, sex, škola, sport, hudba...ne, že bych tyhle věci ignorovala nebo nechtěla, ale prakticky nemám na výběr. :D


Když to vezmu víc prakticky, tak přeměna a tudíž i začátek hormonální terapie není, až na vyjímky, do osmnácti let možná. A i kdyby ano, bylo by to ještě komplikovanější než normálně. Psycholog, sexuolog, psychiatr, prakticky bych jen lítala po doktorech a taky škola... Netuším, jak by to přijala třída, učitelé, možná to zní jako malé problémy ve srovnání s ostatními, ale je to prostředí, kde jsem každý den a hrálo by to obrovskou roli. K tomu ještě rodina, kterou mám docela dost tolerantní, ale netuším, jak by se s tím smířili. (Nebo nesmířili.) Ale něco jim musí být jasné už teď, i když spíš tipuju, že si o mě myslí, že jsem gay, zvlášť, když jsem to části sama řekla, to ještě ve chvíli, kdy jsem v sobě vůbec neměla jasno a zdálo se mi to jako nejjednodušší řešení. Ale fuck it. Je to věc, po které strašně toužím, ale zároveň se toho bojím. Ale já se odhodlám. Doufám, že za pár let už budu někde jinde. Sice teď můžu naznačovat, postupně připravovat lidi okolo sebe, ale až se odhodlám k coming outu, hlavně v rodině, tak to bude změna, která otočí můj život vzhůru nohama. A vlastně se těším, moc. ^_^

...asi jsem se vážně potřebovala vypsat. Omlouvám se za tu esej, ale jinak to nešlo. :D hned mám mnohem lepší pocit. ^_^ A ráno fakt umřu, ale dokud mám kafe, tak to nemusím řešit. :D

Dobrou noc. :3
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | 25. dubna 2015 v 6:57 | Reagovat

Držím pěsti, ať ti všechno vyjde. Pokud možno bez větších problémů.
Nejspíš nějaké přijdou, ale pamatuj, že na ně nikdy nemusíš být sama. :-)

2 Raven Raven | 27. května 2015 v 20:57 | Reagovat

Chápu tě, kolikrát mám taky spoustu inspirace a nápadů, ale kreslit prostě nejde. Ono nemá cenu se do toho nutit. A asi ani cítit se kvůli tomu špatně. Nejde to dnes, půjde to zítra. A nebo o týden později, na tom nezáleží :)

A love, neomlouvej se za to, že se vypisuješ ze svých pocitů. Je to tvůj blog, tvoje místo. A je lepší se někde vymluvit, i když jen třeba na ten blog, než to všechno držet v sobě. Kdybys cokoli, ..cokoli někdy potřebovala, chtěla pomoct nebo jen pokecat (nebo jen fangirlit nad 5sos), jsem tady. Miluju tě.

3 Klárka Klárka | Web | 29. května 2015 v 21:45 | Reagovat

[2]: Jojo, někdy to prostě nejde. ^^ ale to neznamená, že mě to nemůže štvát. :D

Asi jo, možná právě proto jsem si ten blog zakládala. ^^ :)

Děkuju moc, babe. :3 taky tě miluju a moc si toho vážím. ^^ a nezapomeň, že jsem tu pro tebe taky, kdybys potřebovala. ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama